Vegas, baby! 53.

7. června 2018 v 13:02 | Crazy.DE.Bill |  Vegas, baby!
Díky za komentáře, užijte si další díl. :)


Další den jsme byli všichni tři hned ráno brzo na nohách, protože jsme museli na letiště pro naše rodiny, které měli přiletět už kolem desáté. Byla jsem nervózní, takže jsem se snažila moc raději nemluvit.
Protože nás mělo být tolik, nemělo cenu brát obyčejné auto, proto kluci zařídili minibus i s řidičem, do kterého jsme se měli vejít všichni. Bylo to nejjednodušší řešení, a hlavně jsem měla jistotu, že u sebe budu mít pořád Billa, protože to jediné mě uklidňovalo.


Stáli jsme na letišti v příletové hale snad věčnost, než se jako první objevili rodiče kluků. Bill mi stiskl ruku a usmál se na mě, než k nám došli. Oba rodiče nejdřív objali kluky, než jejich máma objala i mě a táta mi podal ruku. Překvapilo mě, s jakou vřelostí se ke mně oba hned chovali.
"Jsem ráda, že tě konečně poznáváme, Mio. Bill nám o tobě tolik vyprávěl. Jsme moc rádi, že budeš patřit k nám do rodiny! Jak se ti tu vůbec líbí, zvykla sis už? Je to tu úplně jiné, než v Berlíně." vybalila na mě hned jeho máma, ani jsem skoro nestíhala ji vnímat.
"Děkuju vám, já vás taky moc ráda poznávám, už jsme se vás nemohli dočkat." usmála jsem se. "Ale jo, jde to, už jsem si docela zvykla."
Bill mi položil ruku kolem ramen. "Nech ji vydechnout, mami." smál se. "Máš celý týden na to, abys ji zasypala otázkami."
"Ale prosímtě, jen jsem se zeptala. Že tys konečně začal pořádně jíst?" zatahala Billa za tvář, jako správná máma. "Aby ses pak vešel do svatebního obleku." zasmála se. Hned mi bylo jasné, po kom jsou kluci tak energičtí.
Všichni se hned začali smát, jen Bill se mračil, ale uraženého jen hrál. Stiskla jsem mu zápěstí a políbila ho na tvář, aby si z toho nic nedělal. Za chvíli už si povídali, jako by se nic nestalo, zatímco já se rozhlížela, abych nepřehlédla svoji rodinu.
Trvalo to další půl hodinu, než jsem jako první zahlédla mámu a pak i zbytek rodiny. Hned jsem jim šla naproti, abych se s nimi mohla přivítat. Všechny jsem postupně obejmula, jen děti se po té době trošku ostýchaly, ale i tak jsem je ráda viděla.
"Tak rodino, tohle je Bill, můj snoubenec." řekla jsem pyšně a chytla Billa za ruku. "To vedle je jeho bratr Tom, a jejich rodiče."
Všichni se hned začali seznamovat, usmívali se na sebe a povídali si. Bylo fajn mít za sebou ten začátek, teď už jsem nervózní nebyla. Stáli jsme tam snad další čtvrt hodinu, než jsme konečně mohli vyrazit na cestu domů.
Měla jsem pravdu, že naši si Billa hned oblíbí, a stejně tak měl pravdu i Bill, protože jeho rodiče byli vážně super. Už po cestě si všichni mezi sebou povídali, pořád se nás na něco ptali, až jsem málem nevěděla, komu mám dřív odpovídat.
Doma jsme všechny ubytovali, zatímco já jsem šla nachystat něco k jídlu. Všichni byli po cestě vyčerpaní a hladoví, takže dneska jsme ani nečekali, že by jsme něco podnikali. Všichni přijeli na celý týden, takže času máme dost.

Do Vánoc zbývaly ještě 2 dny, ale kromě výzdoby a stromečku, který stál v obýváku to moc poznat nebylo. Venku svítilo sluníčko a bylo celkem teplo, i když už se pomalu blížil večer. V domě byl klid, protože už všichni spali.
"Tak co, už jsi v klidu?" přisednul si ke mně Bill na pohovku.
Přikývla jsem a opřela se o něj. "Jo, teď už to bude snad v pohodě. Tvoje máma je vážně moc milá, i táta."
"Tví rodiče jsou taky skvělí." políbil mě do vlasů. "Snad si tu ten týden užijí."
"Určitě jo, naši jsou tu ze všeho unešení, hrozně se jim tu líbí. A až se děti rozkoukají, zboří to tu." zasmála jsem se.
"To nevadí, vsadím se, že Tom jim ještě pomůže." ušklíbl se.
"Jo, to je dost možný." přikývla jsem. "Nejdeme si taky lehnout?" zvedla jsem k němu hlavu a nevinně zamrkala.
Bill se usmál a krátce mě políbil, než se zvednul z pohovky, čímž mě donutil zvednout se taky. Beze slova jsme přešli do ložnice, ani jsem nestihla rozsvítit světlo, když mě přitiskl zády ke stěně a hladově se vpil do mých rtů. Za poslední dny jsme neměli čas na žádné něžnosti, takže mi stačilo málo, abych po něm toužila každým kouskem svého těla.
Objala jsem ho rukama kolem krku a prsty zajela do jeho vlasů, užívala jsem si jeho plné, měkké rty a hrudí se tiskla k té jeho.
Billovy ruce putovaly po mých bocích, pevně je stiskl, zatímco vzrušeně vydechl do našeho polibku. Zatlačila jsem mu lehce do ramen, abych ho donutila k pohybu směrem k posteli. Ihned pochopil, začal couvat, ale i přesto si mě stále držel těsně u svého těla.
Ani jsem pořádně nevěděla, jak se nám tak rychle podařilo zbavit oblečení, jediné, co jsem vnímala, bylo jeho horké tělo a hebké rty, které se neustále vpíjely do mých.
Na nic jsme nečekali, na předehry dnes nebyl čas. Tak moc jsem toužila po jeho blízkosti, že jsem z toho div nezešílela.
Když do mě konečně pronikl, vydechla jsem mu na rty a přivřela oči. Nohy jsem mu omotala kolem pasu, aby bylo naše spojení co nejtěsnější. Tiskla jsem se k němu, vášnivě ho líbala a rukama putovala po jeho těle, prozkoumávala jsem každý kousek, jako bych ho už dávno neznala. Byla to jen chvilka, než jsem se dostala až k vrcholu, tak moc jsem po něm toužila. Zaryla jsem Billovi nehty do zad a vycházela mu boky vstříc, aby se i on během chvilky dostal tam, kde jsem byla já. Vyčerpaně si položil hlavu na mou hruď. Srdce mi stále divoce tlouklo, se zavřenýma očima jsem se přehrabovala v jeho vlasech, na nic jsem nemyslela, jen jsem si užívala tuhle chvíli.
"Víš, že tě miluju?" zašeptal Bill do ticha.
Musela jsem se usmívat jak blbeček. "A víš, že já tebe taky?"
Bill ke mně zvedl hlavu, aby mě mohl políbit. "Vím, jinak by sis mě nechtěla vzít. Teda znovu." oba jsme se zasmáli. Zvedla jsem do vzduchu obě ruce, abych se podívala na svůj levý prsteníček, kde jsem měla zásnubní prsten, a pak i na pravý, kde jsem stále měla prsten z naší první, opilé svatby ve Vegas. Nebýt toho, nejspíš bych tu vůbec nebyla, ale dál si žila svůj obyčejný život plný práce v Berlíně. Sice jsem si myslela, že mi v životě dřív nic nechybělo, protože mi nikdy žádný vztah nevydržel déle než pár týdnů, ale až po Billově boku jsem zjistila, že jsem se velmi mýlila. Až s ním jsem zažívala to nejlepší období svého života, které snad už nikdy neskončí. Teď jsem si nedokázala představit život bez něj.
Vzala jsem jeho obličej do dlaní, abych ho mohla políbit. "Skočím si do sprchy, než tu usnu. Jdeš se mnou?"
"Hmm, to je nabídka, která se neodmítá." zaculil se. Plácla jsem ho po rameni, než jsme se zvedli a odešli do koupelny.
Po rychlé sprše a zvlášť po takovém vyčerpání jsme usnuli oba raz dva.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čteš povídku Vegas, baby!?

Ano

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

© Crazy.DE.Bill

2007 - 2018