Vegas, baby! 50.

14. května 2018 v 11:58 | Crazy.DE.Bill |  Vegas, baby!
Huu, už 50. díl, sice tuhle povídku píšu už sto let, ale teď mám múzu a snad už jí v klidu dopíšu v co nejkratším okamžiku..i když zatím nevím, jak jí ukončím, jestli to bude za dva díly nebo za deset.. :-)
Pěkné počtení, těším se na komentáře.


Druhý den našeho pobytu jsme s Billem dlouho vyspávali. Bylo už po poledni, když mě vzbudil Pumba, který potřeboval vyvenčit. Jen tak v kraťasech a tílku jsem s ním vyšla před chatu, aby mohl vykonat svou potřebu. Pak jsem teprve mohla jít do koupelny já, abych ze sebe udělala člověka. Rovnou jsem se rozhodla jít nachystat snídani. Venku bylo krásně, takže jsem měla skvělou náladu už od probuzení.
"Dobré ráno, krasavice." pozdravil Bill, když scházel dolů ze schodů. "Copak se to tu chystá?" dal mi pusu a koukl mi přes rameno. Zrovna jsem dokončovala obložené chleby.


"No dobré, ospalče." usmála jsem se na něj. "Přece snídaně." podala jsem mu hrneček s kávou, který si hned ochotně vzal.
"Jsi prostě báječná." věnoval mi ještě jeden polibek. Snídani jsme si vzali ven, byla by škoda v tomhle počasí trávit čas uvnitř.
Hned po snídani jsme vyrazili ven na krátkou procházku a odpoledne se váleli na dece u jezírka. Zatímco si Bill hrál s Pumbou, ležela jsem na břiše, hlavu podepřenou rukama a četla si knížku. Pumba mi každou chvíli šlapal po nohou nebo se za mě schovával. Vždycky jsem ho jen automaticky poplácala po mohutných zádech, než zase odběhl o kus dál.
"Mio, už jsi přemýšlela o naší svatbě?" zeptal se z ničeho nic Bill, jako by se ptal, jaké bude zítra počasí.
Běžně jsem nerada přestávala číst v půlce věty nebo se celkově nechávala rušit při čtení, teď jsem ale zvedla hlavu okamžitě. Obočí mi vystřelilo až na vrch hlavy, nevím, jak ho to zrovna teď mohlo napadnout. "Popravdě jsem na to ani nepomyslela." přiznala jsem se.
Bill se natáhl vedle mě a nechal Pumbu, ať si pobíhá kolem nás a chvilku se zabaví sám. "No, už je to pár měsíců, co jsme se zasnoubili, myslím že by bylo na čase, abychom nad tím začali přemýšlet, no ne?"
Zaklapla jsem knížku a lehla jsem si na záda. Bill toho hned využil, aby mě políbil. "No asi jo. Fanynky se uklidnily, vše je v pohodě. Nejvyšší čas zase nějak šokovat." zaculila jsem se.
"Chceš se brát hned?" zasmál se. "A já myslel, že to tentokrát vezmeme jinak, než jako ve Vegas."
Se smíchem jsem ho plácla po rameni. "Neříkám přece hned. Za chvíli bude zima, takže bych to spíš nechala na jaro? Jestli chceme nějaké pěkné místo, asi bysme to měli už zařizovat." přemýšlela jsem spíš nahlas. Bill se určitě nespokojí s nějakým obyčejným místem.
"Myslel jsem, že chceš svatbu na pláži." přerušil můj tok myšlenek.
Zase jsem zvedla obočí. "Ty si to pamatuješ?" Bylo to chvíli po tom, co jsem se přistěhovala k Billovi. Procházeli jsme se po pláži a on se mě zeptal, jestli bych chtěla svatbu tady, čímž myslel Los Angeles, ale já řekla, že tady na pláži by to bylo skvělé.
"Jasně, že jo." usmál se. "Ten nápad se mi zalíbil. Co třeba taková svatba v květnu na pláži, s našimi nejbližšími? To už bude pěkně, po obřadu se přemístíme slavit do nějaké pěkné zahrady, tam už by mohli přijít i kamarádi."
Při té představě jsem se musela usmívat. Pohladila jsem ho po tváři a krátce políbila. "Ty jsi nad tím už přemýšlel, přiznej se. Ale ten nápad se mi moc líbí." Spíš jsem myslela, že Bill bude chtít velkou svatbu se vší parádou. To sice nebylo nic pro mě, ale kdyby to tak chtěl, vyhověla bych mu. Ovšem tenhle nápad se mi zamlouval mnohem víc.
"No, možná trošku. Nežádal jsem tě přece o ruku jen tak." zaculil se. Musela jsem ho znovu políbit.
"A ty nám ji naplánuješ? Když jsi tak skvělá v plánování akci."
"Tak to ani náhodou." zamračila jsem se. "To si radši zaplatím lidi, aby to udělali za mě, zatímco já budu jednou ta, co si bude jen poroučet." zase jsem se usmála. "Protože jinak bych mohla k oltáři přijít s pořádnýma kruhama pod očima a vyčerpaná. A to přece nechceš."
Bill mi dal za ucho pramen mých neposedných vlasů. "Víš moc dobře, že bych si tě vzal, ať bys vypadala jakkoliv. Jsi nádherná pořád." dal mi pusu na nos. "Ale dobře, asi bude lepší, když to svěříme do rukou někomu jinému. Bude to náš den, starosti ať si dělají jiní."
"Asi bys to měl probrat s kapelou. Ať s tím počítají a něco vám nenaplánují."
"Ty myslíš na vše, viď." usmál se na mě. "Proberu to s nimi, ale neboj se, teď nic v plánu není. Chceme sice dělat na nových věcech, ale pomalu. Gustav se chce věnovat rodině, takže to nebude problém. Všichni si chceme užít trochu volna."
Pomalu jsem přikývla. "No, tak tím líp. Já v práci snad nebudu mít problém, když to řeknu už teď. Od května bývá nejvíc akcí, takže čím dřív jim to oznámím, tím spíš budou počítat, že tam pak nebudu. Stejně šéf mluvil o tom, že potřebujeme víc lidí, tak snad do té doby nebudu tak nepostradatelná."
Musela jsem se usmát, protože jsem si vzpomněla, jak taky šéf mluvil o tom, ať dlouho nečekám a pořídím si dítě. I když s tím jsem zatím nikam nespěchala. Bylo mi necelých 26, to je času až až.
Bill mě celou dobu sledoval. "Co se tak culíš?"
"Ale, to nic. Jen jsem si vzpomněla na šéfova slova. Vyprávěl mi nadšeně o vnoučatech a že nemám děti moc odkládat." mávla jsem rukou. "Ale neboj se, nepospíchám." ujišťovala jsem ho. Jen tak pro jistotu, aby třeba pomalu nezačal couvat.
"No, na to přijde taky čas." zasmál se. "I když podívej na Gustava, jak to skvěle zvládá s tou svou princeznou. Třeba by nám to taky šlo."
Posadila jsem se. "Bille, to už je dnes potřetí, co mě překvapuješ." zasmála jsem se. "Myslím, že nemáme kam spěchat."
"To máš pravdu." pořád se smál. "Neboj se, neříkám, že si hned pořídíme dítě. No i když... mohli bysme se pokusit..." zamrkal na mě a rukou mi přejel po zádech, až na zadeček.
Plácla jsem ho po ruce. "Škoda, že beru prášky, viď. To ani nemusíme zkoušet." vyplázla jsem na něj jazyk. Než stačil zareagovat, postavila jsem se. Stáhla jsem si tílko i kraťasy, pod kterými jsem měla plavky. Bylo takové vedro, že jsem se rozhodla vykoupat v jezírku. "Přidáš se? Taky bys potřeboval zchladit." otočila jsem se na něj. Celou dobu mě sledoval. Nejspíš by byl nejradši, kdybych si svlékla i ty plavky.
"Ty jsi mrška." přimhouřil oči, ale taky se postavil na nohy. Okamžitě mi byl ale v patách.
Zatímco já zaplula do příjemně studené vody okamžitě, Bill šel pomalu, ruce stažené k tělu, div se neklepal zimou. Přitom bylo tak krásně a voda byla skvělé osvěžení.
"Tak pojď, ty zmrzlino." zasmála jsem se. Udělala jsem pár temp, zatímco Bill s vypísknutím skočil do vody. Musela jsem se mu smát, byl jak malé dítě. Takže jsem si ani žádné nemusela pořizovat, měla jsem Billa. A ještě když Pumba začal kňučet, protože mu páníček zdrhl do vody a nechal ho na břehu, měla jsem děti dvě.
Bill se musel vrátit až ke břehu, pak už Pumba sám vlezl do vody a spokojeně plaval vedle něj. Jen jsem kroutila hlavou, jak má Billa omotaného kolem prstu.

S nimi se člověk opravdu nenudí, jen co je pravda. I tak bych je nevyměnila ani jednoho, Bill měl pravdu když říkal, že už si Pumba omotal kolem prstu i mě. Byl rozmazlený, jen co je pravda, ale i tak to je zlatíčko. Celý páníček.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čteš povídku Vegas, baby!?

Ano

Komentáře

1 N. N. | 17. května 2018 v 23:06 | Reagovat

Plavajícího Pumbu bych chtěla vidět. :-) A svatba na pláži? To je sen, taky by se mi to líbilo. Krásný díl, doufám v happy end.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

© Crazy.DE.Bill

2007 - 2018