Vegas, baby! 37.

17. května 2017 v 12:43 | Crazy.DE.Bill |  Vegas, baby!
Omlouvám se za prodlevu, potřebovala bych, aby ty dny měly tak 40 hodin.. :)
Užijte si díl.

Opět mě čekal návrat do tvrdé reality a začlenění zpět do pracovního procesu. Sice jsem spoustu věcí zařídila už na dálku, ale i tak jsem měla práce až nad hlavu. Nový projekt, který jsme rozjížděli byl tak důležitý, že jsme nesměli ponechat nic náhodě.
S Billem jsem si volala každý den, dokud byli kluci ještě doma. Měla jsem trochu obavy, jestli se zase neobjeví Tanya, ale naštěstí byly zbytečné. Opravdu dostala soudní zákaz, jak Bill sliboval, takže se už neodvážila k nim přiblížit.


Dny i týdny utíkaly jako o závod, klukům vyšlo nové album na konci podzimu, začali se znovu objevovat na veřejnosti, zúčastnili se několika akcí a celkově teď byli víc vidět. Hned po novém roce se chystali na turné, Bill vždycky mluvil tak nadšeně, když jsme na to zavedli řeč. Jejich album jsem si samozřejmě hned koupila a musela jsem uznat, že je dost dobré. Jejich práce se jim vyplatila.
Každou chvíli kluci poskytovali nějaké rozhovory, Billa se samozřejmě ptali na to, jestli někoho má, ten z toho ale vždycky nějak vybruslil, aby nemusel odpovídat. Teď nemělo cenu něco přiznávat, a já jsem hlavně byla ráda, že mám svůj klid. Kdoví, jestli ještě bude co přiznávat.
Začínala jsem být hrozně vyčerpaná z toho, kolik času jsem trávila v práci. Víkendy jsem měla sice volné, ale ty jsem skoro vždycky prospala nebo vyrazila ven se svými kamarádkami. Začínala jsem uvažovat nad tím, že by se mi hodila změna, ale kde jinde si vydělám takové hezké peníze. Sice jsem měla našetřeno, ale nechtěla jsem to všechno utratit jen tak.
Čím víc se blížilo turné, tím méně času na mě měl Bill čas. Už jsme si nevolali každý den, ale spíš jednou za týden a většinou byl unavený. Tím, že sama jsem měla času málo, mi to ani nějak nevadilo. Nedocházelo mi, že se začínáme odcizovat do té doby, než se přehoupl nový rok. Už jsme se spolu skoro půl roku neviděli a já se začínala obávat toho, jestli tohle všechno náš vztah vydrží. Sice jsme si neustále říkali, jak si chybíme a že se milujeme, ale zůstalo jen u slov. Ani na Vánoce jsme na sebe neměli čas. On je trávil se svojí rodinou v Los Angeles a já každý rok jezdila navštěvovat své rodiče na opačnou stranu Německa. Vánoce byly jediný čas, kdy jsme se sešli celá rodina pohromadě. Měla jsem starší sestru, která k našim jezdila i se svým manželem a dvěma dětmi, byla to naše tradice a tu jsem nemohla porušit.
Doufali jsme s Billem, že se sejdeme po svátcích než vyrazí na turné, ale ani to se nepovedlo. První koncerty začali už v únoru v Americe, v březnu měli začít hrát v Evropě. Další tři měsíce, kdy Bill nebude mít čas.
Pokud jsem nechtěla jen čekat a doufat, že mezi námi bude zase všechno v pohodě, musela jsem vzít věci do svých rukou. Zaplatila jsem si balíček na londýnském koncertě, který měl být prvním z evropského turné. Vybrala jsem si ten, který měl v ceně i setkání s kapelou po koncertě a jejich otázky a odpovědi. Když už překvapení, tak pořádné.
Vzala jsem si pár dní dovolené a vyrazila do Londýna. Čím byl koncert blíž, tím jsem byla nervóznější. Když jsem stála před velkou halou, kde se měl koncert konat a prohlížela si všechny ty jejich fanynky, musela jsem se usmát. Kdyby jen věděly, asi bych už byla mrtvá.
Díky balíčku jsem se dostala do haly mezi prvními. Nechtělo se mi mačkat se mezi ostatními, proto jsem si našla skvělé místo trochu bokem, zato se skvělým výhledem. A navíc jsem to ani neměla daleko k baru, kde jsem si hned objednala drink, abych se trochu uvolnila. Byla to snad věčnost, než se hala zaplnila a koncert začal. Užívala jsem si ho na maximum, nemohla jsem věřit, že je konečně taky vidím takhle naživo hrát. A ještě víc jsem se nemohla dočkat, až Billa obejmu a políbím.
Trvalo to snad věčnost, než se všechny ty holky, které měly stejný balíček jako já shromáždily v místnosti, kde mělo probíhat Q&A. Usadila jsem se někam doprostřed mezi ostatní, aby si mě kluci nevšimli hned na začátku.
Čekali jsme na ně další půlhodinu. Nervózně jsem si bubnovala prsty do stehna a každou chvíli koukala na hodiny. Konečně se ti čtyři objevili a posadili se naproti nám. Celkem jsem se bavila nad tím, na co všechno se jich ty holky ptaly.
Když přišla řada na mě, abych se jich na něco zeptala, můj pohled se setkal s Billovým. Viděla jsem to překvapení a šok, který proběhl přes jeho obličej. Musela jsem se usmát. "Bille, máš rád překvapení?" zeptala jsem se. Jen já a oni čtyři jsme věděli, že to není jen tak obyčejná otázka, jak to zní.
Bill zamrkal a odkašlal si. Vypadal, že je vyvedený z míry. "No... Jo, jasně. Miluju překvapení, hlavně když jsou příjemná." usmál se.
Ani ho nestačily nechat nadechnout, a už se na něco ptala dívka vedle mě. Nevnímala jsem to, viděla jsem jen Billa, který ke mně neustále tikal pohledem a Toma, který se vedle něj pobaveně culil.
Když proběhlo i focení s kapelou a místnost se začala vyprazdňovat, schválně jsem se zdržela mezi posledními. Sehnula jsem se ke své botě a dělala, že si zavazuju tkaničku. Zahlédla jsem vysokého chlapa z ochranky, jak vyšel ze dveří, kterými odešli kluci jak jde ke mně. Začal mě i s ostatními dívkami, které se tu snažily bůhví proč zdržet vystrkovat ven, ale než za námi zavřel dveře, vtáhl mě nenápadně zpátky. Už jsem ho znala, několikrát jsem se s ním setkala v Los Angeles.
"Jak se máte, slečno?" usmál se, když mě vedl někam dozadu do útrob haly.
"Skvěle. Co vy?" taky jsem se na něj usmála.
"Pracovně." zasmál se. "Prosím, pánové už na vás čekají." gentlemansky mi otevřel dveře a pustil mě tak do velké šatny, kde byla teď celá skupina.
Chtěla jsem mu ještě poděkovat, ale nestihla jsem to, protože mě někdo objal tak pevně, že jsem nemohla dýchat. Samozřejmě to byl Bill.
"Málem jsem z tebe dostal infarkt!" vyštěkl na mě místo pozdravu, ale usmíval se. Nedal mi šanci odpovědět, místo toho mě dlouze políbil. Bože, to mi tak děsně chybělo! Slyšela jsem, jak se za jeho zády zbytek kapely směje, ale nevadilo mi to.
"Ahoj kluci." usmála jsem se na ně, když mě Bill po dlouhé chvíli pustil. Sotva jsem se zdržela na nohách, jak se mi z něj rozklepala kolena.
"Mio, to se ti fakt povedlo." šel mě obejmout Tom. "Myslel jsem, že to tam s bráchou rovnou sekne." smál se, za to si od Billa vysloužil pohlavek.
"Jen jsem ho chtěla překvapit." laškovně jsem do Billa šťouchla. "Jinak bysme si na sebe čas ani nenašli."
"Myslel jsem, že tě uvidím až na koncertě v Berlíně." pohladil mě po tváři. "Překvapení se ti vážně povedlo."
"To je super. Konečně si zase zašukáš a budeš aspoň chvilku o něco příjemnější." vložil se do toho zase Tom. Rychle se od Billa vzdálil, protože ten už se zase napřahoval, že mu jednu pořádnou flákne. Musela jsem se smát, tohle mi tak chybělo.
"Když dovolíte, rád bych už vypadl a věnoval se své přítelkyni, dokud jí tu mám." řekl směrem ke klukům, nedbajíc na jejich posměšky. "Jen si vezmu věci. Bydlíš v nějakém hotelu?" otočil se zase směrem ke mně.
Přikývla jsem. "Hotel Marriott. Pokoj číslo 629."
"Přijdu za tebou. Odjíždíme až zítra odpoledne do Francie. Peter ti pomůže dostat se ven." vykouknul na chodbu, aby zase přivolal toho muže z jejich ochranky.
"Dobře, budu čekat." ještě jednou jsem ho políbila. "Kluci, uvidíme se na koncertě v Berlíně." zamávala jsem na ně, než mě Bill předal Peterovi, aby mi pomohl dostat se nepozorovaně ven. Tom na mě ještě jako vždycky něco pokřikoval, ale nerozuměla jsem mu. Po dlouhé době jsem měla opravdu skvělou náladu. Už jsem se těšila, až budeme s Billem v soukromí mého pokoje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čteš povídku Vegas, baby!?

Ano

Komentáře

1 báři báři | Web | 17. května 2017 v 22:19 | Reagovat

Některé dny, aby měly 40 hodin, ale některé by zase mohly mít třeba jenom 15, jak se někdy něco dokáže srát... Ale dnešek relativně dobrý - nová epizoda TH TV, test jsem zvládla napsat, tak co bych si nezašla počíst pohádku před spaním? :D Skvělé, že mě tak zásobuješ. Jsi jedna z mála :-* :)

Mno, soudní zákaz je sice super, ale i na dálku se dají vymyslet pomluvy. Doufám, že Tanya je uzavřená kapitola a už o ní nebudu muset číst, nebo mě trefí :D A to bys určitě nechtěla! :D
Bill z toho vždycky nějak vybruslil - a že víme, že bruslit umí, když chce :D Jenom doufám, že se někdo nebude pídit po pravdě důsledněji a nebude hrozit Mie nějaké nebezpečí. To by ještě scházelo. Však to bude už jenom pohodička, a teď přečkat čas, než se zase uvidí, že? :-* :)
No sakra, ani na Vánoce? Já myslela, že Billova romantická dušička něco vymyslí... No ať je to znovushledání majestátní, rozumíš?!
Hoho, já si tak v hlavě říkala, ať si Mia koupí balíček a překvapí Billa, no jen aby z toho překvapení něco nebylo... Já nevím, proč jsem dneska pořád tak naladěná na jakékoliv nebezpečí, co by jí/jim mohlo hrozit, ale snad ty na něco takového s jejich osudy nezamýšlíš :D Ti budou v Londýně vyjukaní, už to vidí :D
To by byla mrtvá, a tutově :D
Neměla to daleko k baru a stála bokem? No sakra, hned se mi vybavil ten pražský koncert.... uh! Vraťme čas!!
Jůůů, nechal si ji zavést k sobě! To bude něco! Vezme si ji i na hotel? Prosím, prosím! :D
Tomova slova mě rozesmála :D Tak nějak bych to asi řekla taky (další důkaz, že jsme si s Tomem prostě souzeni :D), ale on to tak hezky řekl na plnou hubu :D Však co by taky ne, jestli je to pravda :D
Hmm, že to soukromí jejich pokoje pořádně popíšeš, že jo? Ti se tak dlouho neviděli, že to oblečení ze sebe budou muset servat! :D Ah! Těším se! ♥
B.

2 Dominika Dominika | Web | 18. května 2017 v 9:22 | Reagovat

Perfektní kousek, díky za díl....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

© Crazy.DE.Bill

2007 - 2017