Vegas, baby! 33.

9. května 2017 v 22:40 | Crazy.DE.Bill |  Vegas, baby!

V následujících dnech jsme měli od všeho klid. Po Tanye nebylo ani vidu ani slechu, nejspíš jí ta facka pomohla k tomu, aby se jí rozsvítilo. Konečně jsem taky myslela na něco jiného, než na to, čím nám ještě uškodí. Taky se pomalu blížil konec srpna a s tím i konec mé dovolené. I když se mi vůbec nechtělo, musela jsem pomalu začít plánovat, kdy se vrátím do Německa.
Za pár dní měl přijet Gustav s Georgem, aby kluci mohli dodělat poslední detaily na svém albu. Taky měli začít plánovat turné, čekala je opravdu spousta práce, a mě doma taky. Jen co se vrátím, budu se podílet na novém projektu, který bude pro naši firmu klíčový. Už teď jsem přes počítač rozdávala úkoly a začínala pomalu plánovat, jak bude vše probíhat.


"Kupuješ si letenku?" ozvalo se za mými zády, když jsem seděla v obýváku na gauči s notebookem na klíně a snažila se zařídit si cestu zpátky domů. Leknutím jsem nadskočila, Bill vešel tak tiše, že jsem ho vůbec neslyšela.
"Ještě ne, jen koukám. Chci se s tebou nejdřív domluvit." zvedla jsem k němu pohled. "Desátého září začínáme s tím novým projektem, takže bych tak osmého potřebovala být zpátky, abych se stihla aklimatizovat a vrátit se do pracovního procesu i normálně, ne jen virtuálně."
Bill se posadil ke mně a políbil mě do vlasů. "Jo, to chápu. Bude to nezvyk tě tu nemít." povzdechl si. "Nevím, jak si zvyknu být od tebe."
"Jo, taky mě to děsí." odložila jsem notebook a přitulila se k jeho boku. "Budeš mi děsně chybět." nadzvedla jsem se, abych ho mohla políbit na rty.
"A já ti chybět nebudu?" ozval se ode dveří Tomův pobavený hlas.
"Nemůžeš nám nechat trochu soukromí?" otočil k němu Bill hlavu. "My se tu snažíme mluvit vážně a ty nám to kazíš." obořil se na bratra, i když mi bylo jasné, že je to jen na oko. Ti dva se většinou dohadovali jen kvůli úplným blbostem.
"Pardon." zvedl ruce na důkaz toho, že se vzdává. "Vždyť Mia ještě neodjíždí, tak si to užívejte, dokud můžete."
Usmála jsem se na Toma, než jsem svůj pohled věnovala zase Billovi. Tom byl tak bezstarostný, a to jsme my dva neuměli. Na všechno našel to nejjednodušší řešení, jako by to byla samozřejmost a všechno by šlo udělat raz dva. Ne vždy to ale bylo tak jednoduché, aby to šlo vyřešit jako mávnutím kouzelné hůlky. I když s tímhle měl asi pravdu, měli bychom si užívat jeden druhého, dokud jsem ještě tady. Měli jsme na to zhruba 14 dní, než odtud odjedu. "Díky Tome, asi máš pravdu." řekla jsem nakonec.
"Tu já mám přece vždycky." řekl sebevědomě, jako by to byla samozřejmost a šel se posadit k nám, jako by mu Bill nic neříkal o soukromí. Mě to ale nevadilo.
Bill po něm střelil pohledem, ale nic na to neřekl. "Měli bysme probrat tu naši oslavu narozenin, když už jsi tady."
Plácla jsem se do čela. Úplně jsem zapomněla, že kluci mají mít narozeniny. Tom zvedl obočí. "A co chceš probírat? Už je všechno zařízené."
"Jsi si jistý, že ji chceš dělat po tom všem v klubu? Aby se něco zase nepodělalo. Možná jsme měli udělat menší oslavu pro pár lidí doma."
"Bille, buď v klidu, všechno bude v pohodě. Udělali jsme spoustu opatření, aby se tam nedostal nikdo, kdo tam být nemá. Vždycky děláme velkou oslavu a nikdy se ani na veřejnost nedostalo nic, co by nemělo. Postaráme se o to, aby to tak bylo i tentokrát. Chci si to jen užít se svými přáteli a rodinou, stejně jako vždycky. Nemůžeme se pořád jen strachovat."
Bill si mě k sobě přitiskl o něco pevněji. "Jen si chci být jistý, že to tak opravdu bude."
Věřila jsem klukům, ostatně byli zvyklí na to, že musí bránit své soukromí, takže po těch zkušenostech by to neměl být problém.

Čím víc se mi nechtělo od Billa pryč, tím rychleji utíkal čas a tím se tak krátily mé dny v Los Angeles. Ani jsem nemrkla a byl tu den, kdy kluci slavili narozeniny. Dárky jsem měla zabalené a připravené v kufru auta, kterým jsme měli odjet do klubu, kde oslava měla probíhat, teď už mi chybělo jen připravit sebe.
Chtěla jsem si dát co nejvíc záležet, abych vedle Billa vypadala reprezentativně, proto jsem v koupelně strávila několik dlouhých desítek minut, než jsem se sebou byla spokojená. Na sobě jsem měla šaty bez ramínek, které mi končily těsně nad koleny, k tomu jsem zvolila rudou rtěnku a řasenku s tmavými stíny, se kterými jsem to však nepřeháněla. Tmavé vlasy jsem si lehce natočila, aby mi v dlouhých vlnách splývaly kolem obličeje a po zádech. S výsledkem jsem byla celkem spokojená.
Vyšla jsem z koupelny a setkala se s Billem, který si v pokoji zapínal knoflíky černé košile, kterou měl na sobě. Zůstala jsem stát u dveří a sledovala ho, jak se soustředí na dolaďování detailů na svém vzhledu Vypadal tak dokonale, že jsem si říkala, jak vůbec může být se mnou. Vždyť si ho ani nezasloužím.
Až po chvíli ke mně vzhlédl a usmál se. Prohlédl si mě od hlavy až k patě a povzdechl si. "Bože, tobě to vážně hrozně sluší. Jsi nádherná." Přešel ke mně, aby mě mohl opatrně políbit.
"Tobě to taky moc sluší. Takové košile bys měl nosit častěji." otřela jsem mu palcem rty, abych odstranila malou skvrnu od mé rtěnky. A pak že je neslíbatelná, nejspíš ještě nestačila zaschnout. Vrátila jsem se k zrcadlu, abych si upravila rty.
"Jestli mi tě tam bude chtít někdo přebrat, budu si tě bránit." položil mi ruce zezadu na ramena a sjel jimi po mých nahých pažích.
"Neboj, já mám oči jen pro tebe." usmála jsem se na něj přes zrcadlo. "Až se vrátíme domů, mám pro tebe jeden speciální dárek, tak se neopij do němoty."
Bill zvědavě zvedl obočí. "A nechceš mi ho dát už teď?" zaculil se na mě.
Zavrtěla jsem hlavou. "Ne, až se vrátíme."
"Achjo, tak dobře." zatvářil se zkroušeně, ale hned se zase usmíval. Sklopil hlavu, aby mě políbil na holou kůži na ramenu a krku. Naskočila mi z toho husí kůže.
"Tak kde jste, vy dva! Odjíždíme!" ozval se za dveřmi pokoje Tomův hlas.
"Že on vždycky ví, kdy nás má vyrušit." povzdychla jsem si.
Bill se tomu zasmál. "Jo, to je celej brácha. Tak pojď." Chytil mě za ruku, ještě jsem v pokoji popadla lehký svetřík a své psaníčko, než jsme se vydali ven z pokoje a do auta, které na nás čekalo. Tom, Gustav i Georg už seděli uvnitř, takže jsme nasedli a mohli ihned vyjet. Byla jsem zvědavá, jak ta jejich oslava dopadne. Snad je nebudu muset všechny táhnout domů já.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čteš povídku Vegas, baby!?

Ano

Komentáře

1 báři báři | Web | 10. května 2017 v 7:26 | Reagovat

Tak jo, po čtyřech hodinách spánku jsem do sebe hodila kafé a jdu na díl! Než mi pojede bus, musím se naladit na dnešní den. A jak jinak, než Miou a Billem? Jestli se ale v tomhle díle něco odehraje, co mě bude půl dne ještě deptat, tak jedu do Prahy a přerazím tě! :D

Omg, ona se přece jenom musí vrátit? Já myslela, že si ji BIll zamkne někde ve sklepě a ona už neuvidí světlo světa (což by jí nemuselo vadit, pokud by se o ni staral Kaulitz jeden ušatý! :D)
Že užijte si to, dokud můžete :D No takové požehnání od Toma asi bylo to poslední, co potřebovali slyšet, aby tu Billovu postel už rozbořili, co? :D To bude ještě divočina, já vím, že jo :D
Sakra, oslava v klubu! Hm, to bych si nechala líbit, být pozvaná na jejich pařbu :D (že by mě napadla povídka? :D - ne, radši ne, už tak jich mám dost ke psaní :D).
Hm, šaty si vybrala pěkné, jenom doufám, že něco vydrží a neskončí někde roztržené, maximálně Billem až večer v soukromí jejich pokoje :) :D. A jsem si jistá - nebo spíš tomu chci věřit - že si večer užijí všichni tři, jak oslavenci, tak i Mia. :)
Jo! Měl by častěji nosit normální košile :D Jsem ráda, žes mu neoblékla tu jeho kosmickou :D
Hůůůů, já vím, co za dárek to je! :D Chááá :D Bille, těš se :D
To je sranda sledovat, že je Tom takový kazišuk a kazivšechno :D Já takhle většinou popisuju Billa a ty to zvládáš úplně obracet :D :D Aspoň si nemají v našich povídkách co závidět :D

Hm, na další díl se těším! Doufám ale, že mi nebude dělat chutě na nějaké víno nebo pivo, když teď nepiju! :D Šup, šup! ♥ :) B.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

© Crazy.DE.Bill

2007 - 2017