Vegas, baby! 25.

27. dubna 2017 v 11:49 | Crazy.DE.Bill |  Vegas, baby!
Tak je tu další díl, užijte si ho. :)


Než jsem donesla plné tašky s nákupem do bytu, měla jsem ruce málem vytahané až na zem. Měla bych chodit nakupovat častěji, než až na poslední chvíli, když mi dochází všechno jídlo.
Položila jsem tašky na zem a sehnula se, abych si zula černé lodičky. Málem jsem dostala infarkt, když jsem se zase narovnala a výhled do obýváku mi zakrývala vysoká štíhlá postava s rozcuchanými blond vlasy.


"Pane bože, Bille!" chytla jsem se za srdce a opřela se o bílou stěnu. "Málem jsem z tebe dostala infarkt!" Měl přece přijet až zítra, dnes jsem se na to chtěla připravit, hrozně mě tím zaskočil.
Bill se na mě pobaveně usmíval. "Promiň. Překvapení."Až teď jsem si všimla, že v ruce drží velký puget rudých růží, se kterým ke mně teď natahoval ruku. "Chybělas mi."
Povzdechla jsem si a krátce se zasmála. Mé srdce už se pomalu zklidňovalo. Vzala jsem si od něj kytici a objala ho. Ruce jsem mu omotala kolem krku, zatímco ty jeho mě pevně chytily kolem pasu. "Ty mě taky." vyhledala jsem jeho rty, abych ho mohla políbit.
Bill se do polibku usmál, přivinul si mě k sobě, jako by mě už nechtěl nikdy pustit. Chvíli jsme jen tak stáli a užívali si toho okamžiku, než Bill vzal můj nákup a já si šla dát růže do vázy. Tak obrovskou kytici jsem snad ještě nikdy nedostala.
Vzala jsem ze skříňky v obýváku velkou vázu, která jako jediná vypadala, že by mohla posloužit. Napustila jsem do ní vodu a i s růžemi ji položila v obýváku na stůl. Zabírala spoustu místa, ale to mi nevadilo. Za chvíli prostupovala obývákem krásná vůně růží. Až teď jsem si všimla, že na stole leží ještě něco. Obálka a malá krabička. Posadila jsem se na gauč, Bill přišel z kuchyně, teď stál za mnou.
"Co to je?" zeptala jsem se a dál jsem hleděla před sebe.
Bill obešel gauč a usadil se vedle mě. "To je jedna část mé omluvy a vynahrazení toho, co jsem způsobil."
Byla jsem dojatá. "Bille..." zašeptala jsem. "To jsi přece nemusel."
"Nemusel, ale chtěl. Je to jen taková maličkost. Abys věděla, že svá slova myslím vážně." položil mi ruku kolem ramen. "Tak už si to rozbal."
Podívala jsem se mu do očí a vděčně se usmála. Pohladila jsem ho po tváři, než jsem do ruky vzala nejdřív malou krabičku. Prsty jsem přejela po hedvábné látce, určitě už tohle nebyla levná záležitost. Otevřela jsem víčko a zalapala po dechu. Neměla jsem slov. Třpytil se tam řetízek, který byl jisto jistě z bílého zlata, a na něm se houpal malý přívěšek s modrým safírem, ozdobený několika bílými kamínky. Jen jsem doufala, že to nejsou diamanty.
"Jednou jsi mi říkala, že máš ráda safíry. Vím, že je to takový ohraný dárek, ale chtěl jsem ti udělat radost."
Otočila jsem k němu pohled a prsty přejela po hraně jeho čelisti. "Jsi blázen. Nechápu, že si to pamatuješ." chytla jsem jemný řetízek mezi prsty. "Můžeš?" natáhla jsem k němu ruku.
Bill se hned chopil řetízku, aby mi ho zapnul kolem krku. "Sluší ti. Ale ty jsi nádherná vždycky." políbil mě na krk. Naskočila mi husí kůže po celém těle.
"Děkuju Bille. Nemysli si, že jsem úplatná a projde ti cokoliv, když mi dáš dárek." pousmála jsem se. "Ale tentokrát to prošlo. I když vím, že jsi za ty fanynky ty nemohl.
"Já vím. Doufám, že tohle bylo naposledy, co jsem provedl něco takového, za co jsem se musel omlouvat. Tak si to užívám. Ale ještě tam máš tu obálku." připomněl mi.
Zvedla jsem obočí a natáhla se po tenké obálce. "Úplatky neberu." culila jsem se na něj.
"Otevři to." se smíchem protočil očima.
Poslechla jsem ho a nakoukla dovnitř. Bylo to podruhé, co jsem ztratila slova. On musel být fakt blázen, jinak to nechápu. Podívala jsem se na něj se zmateným pohledem.
"To abys věděla, že to s tebou myslím vážně. I s tím, že chci, abys se mnou letěla do L.A. Jsou tam dvě letenky, jedna je moje a druhá je pro tebe. Datum odletu je za víc, než měsíc, takže když z nějakého důvodu nebudeš chtít jet, dá se to zrušit."
Stále jsem na něj hleděla jako idiot. Asi mi chtěl hodně dokázat, že to se mnou myslí vážně, i když já o něm nepochybovala ani po tom, co se dělo v klubu. "Bille, já nevím, jak ti mám poděkovat." vrhla jsem se mu do náruče a začala ho pusinkovat po celém obličeji. Bill se smál a chvíli mě nechal, ale pak mě polechtal na žebrech. Hned jsem toho nechala a automaticky jsem se od něj oddálila, aby mě nemohl mučit.
"Co kdybys jen řekla, že se mnou na chvíli poletíš do Los Angeles?" usmíval se.
Projela jsem mu rukou jeho rozcuchané vlasy. "Poletím. Jen mi řekni, že už pro mě nemáš další překvapení, které by mi mělo způsobit infarkt."
Vůbec se mi nelíbilo, jak Bill najednou těkal pohledem po místnosti, jen aby se nemusel podívat na mě.
"Bille?" oslovila jsem ho o něco důrazněji a přivřela oči. "Co mi tajíš?"
"Není to nic tak hrozného." řekl vyhýbavě.
"Vyklop to." chytla jsem ho za bradu a donutila ho tak, aby se mi podíval do očí.
"No.." zase se odmlčel. "Ty můj instagram nesleduješ, jak jsi mi tvrdila tenkrát na večeři, že?"
Obočí mi znovu vylétlo nahoru. "Cože?" vzpomínala jsem si na to, když jsme si z toho jednou na večeři dělali legraci a já ho začala sledovat snad na všech sociálních sítích. Je pravda, že od té doby jsem tam moc nekoukala, abych zjišťovala, co přidává.
Bill se natáhl na stůl, aby mi podal můj telefon. Hned jsem zapnula aplikaci instagram a vyhledala si jeho profil. Další zástava srdce nebyla daleko.
"Tohle jsem já." podotkla jsem. "Tys tam dal fotku se mnou." nevěřila jsem vlastním očím. Myslela jsem si, že si dělal legraci, když mi vyhrožoval, že o mě dá vědět.
"Nikdo neví, že jsi to ty." přejel dlaní přes mé předloktí. Je pravda, že na obrázku byl vidět hlavně stůl s jídlem a kousek mých šatů. Já ale věděla, že tam sedím. Sjela jsem pohledem pod fotku a usmála se, když jsem si přečetla titulek.
"Tak večeře v příjemné společnosti?" usmála jsem se. "Bille, co blázníš?"
"Blázním asi z tebe." zasmál se. "Ta fotka už je tam pár dní. A je pravda, že u ní fanynky diskutují, kdo to tam se mnou sedí. Ale musí se pomalu připravit na to, že je tu možnost, že někoho mám."
Chtěla jsem mu říct, že jde možná na všechno až moc rychle, ale když jsem viděla jeho nadšený obličej, nemohla jsem mu to udělat. Tak moc se snažil.
Trošku mi pohasl úsměv, když jsem si vzpomněla, že mi Bill do telefonu vyznal lásku, a já nedokázala říct to samé. I přesto pro mě tohle všechno udělal, musel věřit tomu, že to tak je, i když jsem to neřekla nahlas.
"Děje se něco?" prohlížel si můj obličej. "Přehnal jsem to?"
"Ne." znovu jsem se na něj usmála. "Ty jsi naprosto báječný. To já jsem úplně nemožná."
Bill se zasmál. "Co to povídáš?"
Povzdechla jsem si. "Víš, co jsi mi řekl, když jsi mi volal z toho klubu? Že ses mi vyznal ze svých citů?"
"Jo." už se taky nesmál. "A omlouvám se, že jsem s tím na tebe tak vyrukoval. Promiň."
"Ty se neomlouvej. Víš, sice jsem ti neřekla to samé, ale to neznamená, že to tak necítím. Jen ještě nejsem připravená na taková vážná slova. Nikdy jsem je nikomu neřekla, a ani je nikdo neřekl mě."
"Mio, to je v pořádku. Jestli tě to uklidní, já to poprvé řekl do telefonu, když jsem byl opilý."
Zvedla jsem koutky. "Tím myslíš mě?"
"Ano, tím myslím tebe." začaly mu rudnout tváře. "A už se o tom nebudeme bavit."
"Dobře." pořád jsem se usmívala. "Mám s tebou teď úplně jiné plány." naklonila jsem se k němu, abych ho políbila. Hned na to jsem se mu vyhoupla na klín. Byl čas na to, abych mu taky dala jeden dárek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čteš povídku Vegas, baby!?

Ano

Komentáře

1 báři báři | Web | 27. dubna 2017 v 21:16 | Reagovat

Oh, po dnešku si zasloužím všechno, i dílů deset! :D

Ruce vytahané až na zem :D zase jako při bowlingu :D :D už i z Mii bude orangutan a aspoň se bude k Billovi víc hodit :D
Pugét, už je to tady! Jen ať žehlí :D No kdybych já dneska dostala kytici čehokoliv, tak bych to mohla hodit jedině do umyvadla, protože ani vanu nemám, jenom sprchový kout :D nebo bych si je rovnou usušila :D Takže Tome, až budeš kupovat, tak rovnou s vázou :D
Určitě jsou to diamanty! Ty přece Bill miluje, i by je šňupal, kdyby to šlo! Se divím, že jí nekoupil Rolexky, o kterých pořád tak básní, chamtivec jeden :D
Úplatná dárky není, ale něčím jiným by se klidně nechala uplatit, že mám pravdu? :D
Opět se musím tázat - kde je moje letenka, Tome?? :D
Jo tak fanynky se musí připravit :D Já bych ho myslím taky připravila, až by se divil, chlapec :D Ale né, krásné gesto ♥ Jen aby se teď všichni nezačali pídit po tom, o koho jde. :) A jak to zjistí, aby to Mii neublížilo... A jak tam někdo napíše něco nepěkného o Mii, Bill ho hodí do ignoru :D :D
Aaaa, tak ona je první, které to řekl? OMG! To se ale musí teď brát ale úplně jinak! Ať byl nebo nebyl opilý, poprvé  NĚCO znamená!
Já to říkala, že na sebe zase skočí! :D

Těším se na další díl, milenko :-* :D
B.

2 Mintam Mintam | Web | 2. května 2017 v 23:13 | Reagovat

Tak jsem se od báří dostala sem, abych svou dávku emocí načerpala z vašich povídek před spaním a zdál se mi lepší sen, než třeba dnes v noci... To bude tím, že jsem včera před spaním nečetla ani jeden díl u vás, veliká chyba! :D

Ach, tak Billy se vrátil s pugétem a omluvou a rtech. To se cení <3 Myslím, že lepší omluvu už Mia nemohla očekávat. Je to zlatíčko. A docela se divím, jak snáší bratři Kaulitzovi tu odmlku od sebe samých. Ale to bude asi ta láska :D A asi to bude i to, že Tom to svému bratrovi přeje a tak všechno to krásně zapadá do sebe :D :) No a ačkoliv Mia tvrdí že ne, beztak se trochu uplatit od Billa nechá, že jo? :D Kdo by odolal, obzvláště nad jeho úsměvem!
Ale krásně se to čte, ty jejich společné chvilky :)

Ale Bill je tedy odvážný, dát tam skutečně tu fotku z večeře. Asi bych se bála. Asi bych se bála více méně být Miou. Protože tohle jsou chvilky, které se myslím bojí každá slavnější osobnost, když s tím che vyjít ven. A myslím, že se bude muset Bill ještě párkrát omluvit :D Ale ne, doufám, že to hned tak ven nepůjde a nebude jim to způsobovat problémy ;)

A hurá dál :D :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

© Crazy.DE.Bill

2007 - 2017