Vegas, baby! 14.

13. dubna 2017 v 19:50 | Crazy.DE.Bill |  Vegas, baby!

Ještě chvíli jsme s Billem ještě jen tak seděli a oba mlčeli. Hudba kolem nás duněla, ale jako bych to ani moc nevnímala. Měla jsem položenou hlavu na jeho rameni a užívala si ten moment.
"Usínáš?" zeptal se Bill po nějaké době.
"Ne. Spíš se mi tak nějak vyprázdnila hlava." s úsměvem jsem se na něj podívala. "Chceš už domů?"
"Jak se chce tobě."
"Já bych šla ještě tancovat." zasmála jsem se, když jsem viděla jeho zděšený pohled. Jemu už se nejspíš nechtělo. "Ale klidně už můžeme jet domů."
"Tak jo." souhlasil. Zvedli jsme se k odchodu, trochu se mi motaly nohy, ale nic, co bych nezvládla.
Chvíli jsme čekali na taxi a povídali si.


"Bille, proč vlastně nepozveš svého bratra, aby tě přijel navštívit?" vzpomněla jsem si na jejich rozhovor po telefonu. Musel pro něj být nezvyk, netrávit s Tomem tolik času jako vždycky.
"No, nechtěl jsem, abys měla doma další hladový krk navíc." zasmál se.
"Prosímtě." mávla jsem nad tím rukou. "Ať klidně přijede. Musí ti chybět."
"Tak jo, uvidíme, jestli se mu bude chtít." přikývl. "Ale nechybí mi tolik, když jsem s tebou." podíval se na mě. "Ty totiž taky rýpeš tak dobře, jako on."
"Ne že bys ty byl jinej, viď." culila jsem se.
"To máš pravdu. Ale jsem rád za to, jaká jsi. Je s tebou legrace, nejsi urážlivá. Nemusím přemýšlet nad tím, co si můžu dovolit říct a co ne, i když ne, že bych to chtěl nějak přehánět. Spíš můžu být svůj, když jsem s tebou."
Jeho upřímnost mě celkem dostávala, ale nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo. "Já jsem taky ráda, že jsi takový pako."
Konečně přijelo taxi a my se mohli dostat domů. Až teď jsem začínala cítit únavu.
"Tak dobrou, Mio." popřál mi Bill, když jsem otevřela dveře od svého pokoje.
"Dobrou, Bille." usmála jsem se na něj, než jsem za sebou zavřela dveře. Musela jsem zalézt k sobě, než bych udělala nějakou blbost.
Hned jsem se šla osprchovat a lehnout si. V posteli se mi ale hrozně začala motat hlava a udělalo se mi z toho zle. Blbý alkohol a cigarety. Dokonce mi ani nepomohlo 'kotvit' tím, že jsem položila jednu nohu na zem. Po chvíli jsem se musela zvednout a běžet na záchod. Nenáviděla jsem zvracení, a teď jsem se ještě snažila, aby mě neslyšel Bill. Hned potom jsem si vyčistila zuby a šla si zase lehnout. Ani ne za půl hodiny jsem běžela znovu. Bože, tohle se mi už dlouho nestalo.
"Mio, jsi v pořádku?" ozvalo se zaklepání na dveře.
Seděla jsem u záchodové mísy s opřenou hlavou a slzami v očích. Vážně jsem netoužila po tom, aby mě teď někdo viděl, natož Bill. "Jo, jdi pryč." řekla jsem zesláblým hlasem.
"Můžu ti nějak pomoct? Chceš donést nějaký prášek nebo něco?" nenechal se odbýt.
"Bille, jsem v pohodě." snažila jsem se ho přesvědčit. "To jen ty cigarety. Už mi je nikdy nedávej."
Na chvíli byl za dveřmi klid. Už to i vypadalo, že se mi udělalo líp. Zvedla jsem se, opláchla si obličej a znovu si vyčistila pořádně zuby.
Když jsem vyšla ven, Bill mi šel akorát naproti s práškem a sklenkou coly. "Na, to ti pomůže." podal mi to.
Neměla jsem sílu mu nějak odmlouvat. "Díky." řekla jsem jen a prášek si zapila malým lokem. Nechtěla jsem to zas hned vyhodit.
"Jdi si lehnout." pohladil mě po vlasech. Musela jsem vypadat hrozně. Divila jsem se, že ještě neutekl.
Bez jediného slova jsem ho poslechla a zalezla do postele. Už se mi ani moc netočila hlava, to bylo pozitivní. Byla jsem překvapená, když si lehl vedle mě. Jednou rukou mě objal a druhou mě dál hladil po vlasech. Bylo to příjemné.
"Už je ti líp?" zašeptal.
"Jo. Děkuju. Nemusíš tu být." zvedla jsem k němu oči.
"Já vím, že nemusím. Ale vzpomínáš, v dobrém i zlém." zasmál se. "I když už nejsme manželé, tohle platí dál."
"Jsi moc hodný. A já jsem fakt děsná." taky jsem se zasmála.
"Nejsi. Jen už ti nikdy nedám žádnou cigaretu."
Chytla jsem ho za ruku. "Proč tohle všechno děláš. V horší situaci bys mě asi ani vidět nemohl." připadala jsem si vážně hloupě.
"Vždyť to říkám, v dobrém i zlém." culil se. "A mrzí mě, že je ti takhle. Můžu za to i já. A teď už spi."
"Děkuju." řekla jsem znovu. Místo odpovědi mě políbil na čelo.
Když jsem ho cítila vedle sebe, už jsem si opravdu nepřipadala jako na kolotoči. V klidu jsem zavřela oči a jen doufala, že už mi znovu nebude zle. Nebo že se alespoň stihnu včas probudit. Naštěstí jsem usnula za chvíli a spala až do rána.

Když jsem ráno otevřela oči, Bill spokojeně spal vedle mě. Jednu ruku měl položenou na mém boku a klidně oddechoval.
Pokusila jsem se pohnout, vypadalo to, že mě ani nebolí hlava. Chtěla jsem se zvednout, ale nechtěla jsem ho probudit, takže jsem zůstala ležet. Hrozně jsem se styděla. Bill vůbec neměl vidět, v jakém jsem byla stavu. Já věděla, že když my dva spolu jdeme do klubu, nedopadne to dobře. I když až na to, že mi bylo zle, to bylo v pohodě. Vlastně možná i víc, než v pohodě. S Billem jsme si skvěle pokecali, sbližovali se. Zatím to vypadalo, že se mezi námi vše vyvíjí celkem dobře. Ale nechtěla jsem nic zakřiknout, prozatím jsme byli dobří přátelé. Ani jsme si nelezli na nervy.
Zvedla jsem oči, když se vedle mě něco pohnulo. Bill se akorát probíral.
"Dobré ráno." rozespale se na mě usmál. Vypadal hrozně roztomile.
"Dobré. Omlouvám se." skousla jsem si ret.
Bill zamrkal. "Za co prosímtě?"
"Že ses o mě musel starat."
"Vždyť o nic nešlo." mávl nad tím rukou. "To se může stát každýmu. Zapomeň na to, jo? Jsem rád, že už je ti dobře." zastrčil mi neposedný pramen vlasů za ucho.
"Jsi moc hodný, děkuju. Ale stejně se cítím hrozně."
"Jestli ti to pomůže, můžeš mi za odměnu udělat snídani." zasmál se. "Ale jen jestli ti je už úplně dobře."
Přikývla jsem. "To by možná šlo. Jdu hned na to, jen co se dám dohromady." začala jsem se zvedat.
Bill se rozvalil na mojí posteli, jako by mu to tam patřilo. "A jestli ti to nevadí, já se tu ještě na chvíli natáhnu. Máš hrozně pohodlnou postel, to ta moje tak pohodlná není."

"No jo, to protože je to postel pro hosty. Moc si nezvykej." vyplázla jsem na něj jazyk a zmizela v koupelně, abych mu mohla jít nachystat snídani. To jsem ještě dopadla celkem dobře, ještě že se Bill dá tak dobře uplatit jídlem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čteš povídku Vegas, baby!?

Ano

Komentáře

1 báři báři | Web | 15. dubna 2017 v 13:06 | Reagovat

Huhu, už je to tady? Už se má objevit i Tom? :D Jenom aby to všem nepopletlo hlavu! :D  
Jo tak Mia rýpe stejně dobře jako Tom :D Takže se Bill oženil s vlastním bratrem? Snad tady nenaznačuješ twincest? :D :D Jinak bys u mě skončila, holka :D
No jo, oba dva jsou paka a jako vrána k vráně sedá, i oni dva k sobě našli cestu :D Takže musím být chlípné prase, aby ten Tom konečně dorazil k mému prahu? :D
Tak jí je tak chudince špatně? :D To mi připomíná moji situaci pár dní zpátky :D Taky jsem běhala a vlastně ani nevím proč :D (moc dobře vím, ale je zajímavé, že někdy ti to sedne úplně v pohodě a někdy je to děs :D. Aspoň vím, že už nemůžu pít gin s tonikem v takovém množství :D). Jenom aby Mia nečekala malé Billátka, když tak pořád zvrací :D Ani by to nemuselo být alkoholem, že :D
No kdyby se o mě takhle staral Bill, to bych přežila nevolnost i každý druhý den. A kdyby Tom, tak klidně každý den :D
Takže její postel pro hosty je nepohodlná? Aby tam ti hosté moc dlouho nechtěli zůstávat, co? :D To je dobrá taktika :D A jestli je Billovi Miina postel příjemnější, je to znamením toho, že tam má odteď spávat každý večer. :D Huhů, a to pak jde jedno za druhým. Víme, ne? :D
Uplácet Billa jídlem :D Tak uplácím já bratra :D :D
Jdu na ten další díl :-*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

© Crazy.DE.Bill

2007 - 2017