Vegas, baby! 9.

5. prosince 2015 v 13:40 | Crazy.DE.Bill |  Vegas, baby!

První, co jsem po probuzení udělala bylo, že jsem si dala dlouhou sprchu a potom silnou kávu. Nebylo mi špatně, ale cítila jsem se nesvá. Naštěstí jsem měla dnes volno a mohla jsem se jen flákat. Celý den jsem ležela v posteli, sledovala seriály a cpala se. Už dlouho se mi nepovedlo, že bych celý den takhle prolenošila, byla to příjemná změna.
Další den jsem musela zase do práce. Měli jsme schůzi, na které jsme museli projednat spoustu návrhů. Jako poslední se řešil velký večírek pro nové investory, na který jsem úplně zapomněla. Jen jsem za sebou měla úspěšně svatbu Chloe, musela jsem se pustit do dalších příprav, protože jsem to jako vždy měla na starosti. Tentokrát to mělo být ale větší, než obvykle, díky spoustě nových věcí, které jsme chystali, měl stoupnout i počet investorů.


S touhle akcí jsem to měla o něco jednodušší, než se svatbou. Už jsem měla své kontakty, díky kterým šlo vše jako po drátku. Ponořila jsem se do práce a příprav tak, že jsem skoro zapomněla na své kamarádky. Na několik týdnů jim muselo stačit to, že jsme si mohly povídat jen po telefonu. Když jsem se do něčeho pustila, tak jen naplno. Muselo to přece stát za to.
Jak se ukázalo, vše se mi povedlo přesně tak, jak jsem chtěla. Byl tu večer, kdy se konal večírek a já zatím slyšela jen samou chválu. Zase jsem na sebe mohla být pyšná.
Procházela jsem se po velkém sále jednoho z nejluxusnějších hotelů v Berlíně, který byl plný bavících se lidí. Mezi nimi procházeli číšníci s jídlem a pitím a k tomu hrála příjemná hudba. Na první pohled to celé mohlo vypadat snobsky, ale mělo to své kouzlo.
"Mio!" zamával na mě David. Od té svatby jsem ho mockrát neviděla. "To jsem rád, že jsem na tebe konečně narazil." krátce mě objal. "Páni, zase vypadáš božsky. Celá tahle akce, moc se ti to povedlo." nešetřil na mě chválou.
"Taky tě ráda vidím." usmála jsem se. "Díky, jsi hodný. Snad budou mít stejný názor i ostatní." rozhlédla jsem se kolem.
"Vsadím se, že ano. Co jsem slyšel, všem se tu moc líbí." mrkl na mě. Pojď, s někým tě seznámím. Máme tu pár opravdu významných hostů, a to nejen z této země." nabídl mi rámě a já se ho chytla. Propletli jsme se mezi několika lidmi a zamířili jsme přes sál k jednomu ze stolů. Málem jsem dostala infarkt, když jsem tam uviděla osobu, kterou bych tu opravdu nikdy nečekala.
David si nevšiml mého rozrušení. V uších mi začalo hučet, takže když mě seznámil s dvěma staršími pány, jen jsem se pousmála a podala jim ruce. Jejich jména jsem neslyšela, sotva jsem udržela klidnou tvář.
Potom se ke mně otočil on. Postavil se, aby mi podal ruku. "Bill Kaulitz." řekl své jméno s úsměvem, jako bych ho neznala.
"Mia Steinová." snažila jsem se znít tak sebevědomě, jako vždycky. Nemohla jsem se nechat rozhodit. Nemůžu zapůsobit na ostatní, když budu mít rozklepaná kolena jako nějaká puberťačka.
Naštěstí pořád mluvil David, takže já měla chvilku času na to, abych se vzpamatovala. Ti starší pánové se pak začali vyptávat na věci, na které se ptali většinou všichni. Znovu jsem to byla já, odpovídala jsem jim a snažila se, aby byli co nejspokojenější. Bill celou dobu mlčel, jen tam seděl a poslouchal, takže pro mě bylo jednodušší ho ignorovat a dělat, že neexistuje. Cítila jsem jeho pohled, jako by mě propaloval.
"Omluvte mě na okamžik." řekla jsem, když mi začal zvonit telefon. Odběhla jsem od stolu a zamířila do jedné z chodeb, abych vůbec něco slyšela. Byl to jeden z kolegů, který potřeboval nějaké informace. Nejradši bych mu poděkovala, že mě zachránil a já mohla odejít.
Když jsem ukončila hovor a otočila se, skoro jsem měla infarkt číslo dvě. "Sakra Bille, co tu děláš?!" zeptala jsem se potichu. Rozhlédla jsem se kolem, přece jsme nemohli riskovat, že nás někdo nachytá pohromadě. Nikdo tu nevěděl, že se známe.
"Jsem váš nový investor." usmál se na mě.
Zasmála jsem se a zavrtěla hlavou. "To nejde. Odejdi, prosím. Tenhle svět je můj, proč mi do něj chceš zasahovat?"
Bill ke mně došel pomalými kroky. "Vím, že ti to pomůže. Přijde mi to jako dobrá věc." úplně ignoroval mé námitky. "Pak bych si s tebou taky moc rád popovídal mimo tohle místo, pokud bys nebyla proti."
Zvedla jsem k němu oči. Stál jen asi třicet centimetrů ode mě. "Neměl bys tu být. Jsi jen velmi krátká část mého života, která skončila. Nechci abys tu byl, nechci tě vidět. A nechci ani tvoje peníze."
"Mio, já ti nechci nějak ublížit nebo udělat něco, aby to na tebe mělo špatný vliv. Vlastně jsem si myslel, že by ti mohlo udělat radost, že jsem tady." pousmál se.
"No, jak vidíš, tak mě to jen rozhodilo. A já tu mám ještě spoustu práce. Takže když dovolíš, musím se tam vrátit." obešla jsem ho a zamířila zpátky do sálu. On mě ale chytil za ruku.
"Omlouvám se, že jsem tě takhle rozhodil. Teď odejdu, ale můžu tě vidět třeba zítra? Chci si s tebou v klidu promluvit."
Chvíli jsem na něj koukala, ale pak jsem přikývla. Řekla jsem mu adresu mé oblíbené kavárny a čas, kdy se sejdeme. Potom mě pustil a já se mohla vrátit ke své práci. Bylo tu spoustu lidí, se kterými jsem dnes musela mluvit, takže jsem si ani nevšimla, kdy přesně odešel. Ani tak jsem se ale nemohla plně soustředit, i když jsem se myšlenky na něj snažila všemožně ignorovat. Vrtalo mi hlavou, proč se tu tak najednou objevil. A ještě k tomu přímo uprostřed akce, u které mi tolik záleželo, aby vše dopadlo tak, jak má.
Věděla jsem, že jsem na něj opravdu nebyla příjemná, o to víc mě překvapilo, že mě chce ještě vidět. Byla jsem zvědavá, co má na srdci.
Večer byl dlouhý, navíc jsem byla na nohách už od rána, takže jsem byla ráda, když jsem konečně mohla opustit prostory hotelu a jet domů se vyspat. Mohla jsem být ráda, že jsem z toho věčného povídání neochraptěla.
Div jsem neusnula v taxíku, který mě vezl domů, takže jsem dnes s usínáním opravdu neměla problém. Skoro jsem i zapomněla na Billa, se kterým mě další den čekala schůzka.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čteš povídku Vegas, baby!?

Ano

Komentáře

1 Ká. Ká. | Web | 5. prosince 2015 v 14:00 | Reagovat

To ted budu muset cekat na dalsi dil abych se dozvedela, proc ji chce videt?! No to neeeee, ja vedela proc nemam rada cteni rozepsanejch povidek :-D

2 báři báři | Web | 5. prosince 2015 v 23:22 | Reagovat

Sprchy po ránu, to je moje. Nejlepší probuzení. :) A prolenošit celý den? To je teprv něco pro mě! :D
Oo, večírek pro investory?? Šance, aby se Bill konečně objevil na scéně! :D
A je to tady!! Ale jako jak, že ji nezná? Měl se na ni hned vrhnout, ne? :D
Bill si chce promluvit? Je v tom? :D :D
Och, škoda, že ho tak odstrčila. Ale však ona toho bude litovat. :D A co že Bill nečekal u jejího bytu? Určitě už má od vlivných přátel její adresu, ne? :D

Mno, co nejdřív další díl, milenko! :D

3 Mintam Mintam | Web | 6. prosince 2015 v 13:31 | Reagovat

Hou hou hou, kdopak způsobil večerní překvapení? A myslím, že nejen pro Miu, že nás překvapil všechny :) Akorát asi narozdíl od Mii, mne překvapil příjemně :D Ale ona na to dojde, já jí dám ještě čas. A až si zítra Bill všimne, že má jeho prstýnek beztak navždy pověšený na řetízku na krku, bude taky reagovat jinak, to jsem si jistá.

Jak psala Báří, musí mít určitě i její adresu a ještě ráno bude koukat Mia, kdo že jí nechal zasypat cestu do její oblíbené kavárny květinami :D Áh dobře, to je má velká fantazie, ale bylo by to nádherný a myslím, že přesně na tyhle akce Bill je :) :-*

Tohle už vypadá nadějně, hodně nadějně a moc se těším, co všechno nás v kaárně na schůzce čeká - obyčejné espresso se slovy Billa to nebude :D Těšing největší :-*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

© Crazy.DE.Bill

2007 - 2017