Jar of Hearts 36.

18. února 2013 v 11:32 | Crazy.DE.Bill |  Jar of Hearts (by Christine)
Autor: Christine
Za další čtyři dny byla Sophie už doma, ale moc nemluvila, jelikož se jí hlavou honila tuna myšlenek. Bylo to depresivní, ale nemohla s tím nic dělat. Bena to trápilo, ale nemohl, a vlastně ani nechtěl, na ni tlačit, aby mluvila. Sám z toho byl vykulený, že mohli o miminko přijít. Doktorka Hübschnerová jim říkala, že to možné je, ale není to pravidlem, aby žena v důsledku milování potratila. Doporučila jim, aby na to nespěchali a vyvarovávali se intenzivním orgasmům. Sophie to vzala s relativním klidem, ale Ben si připadal, jako by se mu zhroutil celý svět. Lékařka také Sophii vypsala mateřskou, protože měla rizikové těhotenství. Opravdu věci nemohly nabrat lepší spád. Ale museli to zvládnout. Ben jí hlídal víc než ostříž, ale i přes veškerou lásku, kterou k ní cítil, se nemohl dívat na to, jak se trápí… Trhalo mu to srdce.


Sophie vstala kolem dvanácté, protože její spánek se začínal o hodně protahovat. V koupelně rychle zvládla ranní-polední hygienu, vlasy si sepnula do neposedného culíku a v pyžamu se šla nasnídat. Ticho v domě působilo jako balzám na její podrážděnost. Neměla ráda rozházené hormony, ale nešlo jim vzdorovat. Chvílemi, když se jí smysly projasnily, dokonce litovala i své chladnosti vůči Benovi, ale nemohla si pomoc. Věděla, že na tom mají podíl oba dva. Ale zkrátka hormony jí to neumožňovaly. Otevřela dveře na terasu, aby Wendy mohla pobíhat po zahradě. Z lednice vytáhla balíček slaniny, čokoládovou polevu v plechovce a jahody. Zašklebila se na potraviny, naskládané na lince, ale měla na ně ohromnou chuť a nehodlala se omezovat. V rozpálené troubě opekla slaninu a pak zasedla ke stolu, kde maso zakusovala jahodou s polevou. Nádherné pocity šíleně rychle nastoupily a cítila se nádherně. Usmívala se a sotva dýchala, když se ládovala svým těhotenským jídlem. Ani nevnímala, že jí se zaujetím pozoruje Ben.
,,Lásko, možná bys měla trochu dýchat mezi sousty,"řekl tiše, až skoro ostýchavě, protože se bál Sophiiny reakce z toho, jak bude reagovat.
Tmavovlasá hlava se na něho zadívala. Rty měla ulepené od čokolády a Ben jí bůhví proč, chtěl z ničeho nic políbit. Úlevně si oddechl, když se usmála.
,,Ale tohle je tak moc dobré, chceš ochutnat?"usmála se na něho andílkovsky a oči jí zářily.
S úsměvem zavrtěl hlavou. ,,Všechno ti to nechám… Už..máš lepší náladu?"zeptal se maličko nervózně.
Sophiin úsměv na malou chvíli polevil. ,,Nevím, co to se mnou v posledních dnech je… Šíleně se ti omlouvám."
Ben k ní přišel a políbil do vlasů. ,,Koťátko… Neříkám to proto, aby ses mi omlouvala, ale pouze nechci, abys mlčela, ano? Všem nám to nahánělo strach. Opravdu… není to dobré pro nikoho z nás a už vůbec ne pro miminko,"rozumoval rozumně, protože strach o svou lásku byl umocněný na druhou.
Sophie přikývla a strčila si do pusy kousek jahody. ,,Dobře… Myslela jsem si, že budeš celý den mimo domov,"říkala překvapeně.
,,Zrušilo se to.. Asi práce modela nebude pro mě. Možná zkusím manažerskou pozici u Toma,"přemýšlel a Sophie mu to schválila.
Na chvíli se mezi nimi rozhostilo ticho.
,,Zvládneme to, opravdu. Pouze to vypadá strašlivě, ale dokážeme to,"zašeptal jí do vlasů.
Sophie překvapeně zalapala po dechu, protože přesně vycítil její pocity, kterými se znovu zabývala.
,,Jaks věděl, na co myslím?"zeptala se ochraptěle.
Ben si klekl, aby jí viděl do očí a hlavu si opřel o dívčina stehna.
,,Myslíš na to od té doby, co jsme byli v nemocnici. Není zase tak těžké uhodnout, tvé myšlenky,"usmál se na ní.
Sophie potlačovala slzy, kterými hodně oplývala a ani jimi nešetřila. Pohladila ho po vlasech. Zamilované ohníčky v jejích očích byly pro Bena obrovským darem. S vědomím toho, že ho Sophie miluje mu všechno připadalo tisíckrát snesitelnější. Ano byl chlap, ale taky potřeboval nějaký ten náznak toho, že ho Sophie miluje, i když to cítil v každém jejím doteku, pohledu ba i dokonce polibku. Život bez Sophie by byl zcela prázdný. Žil by jenom na půl…. Už by pro něho nesvítilo slunce…
O tři domy dál bylo ve všech místnostech relativní ticho. V dětském pokojíčku s dudlíkem v pusince malý Christianek ležel na zádíčkách a měl spinkat, jenže se mu nechtělo. Sice rozmazaně viděl, ale rád se díval na zvířátka zavěšená nad postelí. Znovu si v pusince pohrál s dudlíkem a najednou zatoužil po té červenovlasé ženě, která ho tak něžně držela v náručí a voněla jako maminka. Znovu nasál dudlík a otočil hlavičku na beránka, který na něho už vždycky čekal v postýlce. Dlouho se díval na hračku, až nakonec mu začala padat víčka. Poslední chlapečkova myšlenka byla na toho pána s legračními ocásky na hlavě, který mu zpíval….Co asi tak dělají?
Christianovi rodiče byli po dlouhých dnech sami v ložnici. Leželi na posteli a vyměňovali si dlouhé, sladké polibky. Michelle ležela zády na posteli s Tomem nad sebou, užívajíc si tíhu jeho svalnatého těla jako nikdy před tím. Musela uznat, že jí Tom chyběl. Díky Christianovi na sebe neměli tolik času. Spokojeně se zaculila, když mu nohy omotala kolem pasu a Tom se líně začal pohybovat proti jejím bokům. Rozverně ho kousla do rtu, když se chtěl odloučit od jejích rtíků, ale ani takovéhle potrestání ho nemohlo zastavit, aby odešel obdařovat polibky další části Michelliina těla. Nejprve polibky sázel na sloup jejího hrdla a pak je ještě stiskával zuby. Blažené pocity se proháněly jejím tělem, že se pod ním kroutila jako hádě.
,,Tomi,"vykvíkla, když stiskl její kůžičku na krku pevněji.
Zasmál se ochraptěle do jejího krku. ,,Ano kočičko?"
,,Budu mít modřinu,"zavyčítala mu a nakrčila obočí.
Zvedl hlavu a z čokoládových očí mu sálalo vzrušení. ,,Alespoň všichni uvidí, že jsi moje,"řekl bezstarostně a rychle políbil Michelliiny rty, které už formulovaly další protesty.
Michelle to nechala být. Sykavě se nadechla, když Tomova dlaň našla citlivé ňadro. Od porodu sebevětší dotek bolel, ale teď pociťovala pouhou rozkoš. Jemně jej v ruce stiskl a nadzdvihl. Michelle Tomovo jednání vyrazilo dech. Rozechvěle svou dlaň položila na Tomovu a o trochu víc mu naznačila, jak má usměrnit stisk. Zvedl hlavu, protože zatoužil vidět Michelliinu tvář, až to udělá. S radostí pozoroval, jak reaguje na jeho laskání.
,,Jsou citlivější, viď?"zeptal se narovinu a druhou dlaň přesunul na druhý opuštěný kopeček.
,,Jo…Šíleně…,"zavzdychala a prohnula se do oblouku.
A jelikož Tom seděl, aby mohl používat obě dvě ruce, tak se klínem natěsno přitiskla k tomu jeho.
,,Hrozně mě rajcuje, když krmíš našeho syna,"zavrněl a provokativně se zhoupl boky proti ní.
Michelle zavzlykala a pak nakrčila nos. ,,Není to nechutné?"
Tom zavrtěl hlavou, až se mu dredy rozlétly do stran, protože neměl nic, čím by je držel pohromadě.
,,Není to nechutné a nikdy nebude… A co kdybychom těchto rozhovorů zanechali a ty bys zase sténala moje jméno?"zeptal se šibalsky.
Michelle tázavě zvedla obočí. ,,Myslíš takhle?"zeptala se a pak mu názorně předvedla, jak si to ona představovala.
,,Líp mi to ani moje mysl nenabídla…. Takže takhle,"zašeptal vzrušeně, zatímco jí svlékal tričko.
Micha zčervenala, protože neměla na sobě žádné erotické prádélko, ale pouze těhotenskou podprsenku. Styděla se.
,,Kdyby ti to nedělala tak krásný prsa, rozhodně už bychom nemuseli pokračovat… ale tohle rozhodně není prádélko pro striptýz,"zasmál se, protože si všiml jejích rozpaků.
Michelle ho uhodila do ramene. ,,Nech si to, ano?"zadurdila se a pohladila ho po hladké tváři.
,,Líbí se mi, co máš na sobě, opravdu,"usmál se a pohladil jí po bříšku.
Ačkoli nechtěně, přeci jen Tomovy prsty sjely po jizvě po císařském řezu a Micha ucukla bolestí.
,,Ježíši, promiň! Zapomněl jsem, že máš bebíčko,"omlouval se ihned a Michelle se bolestně usmála, protože jí v podbřišku bodalo tisíce jehliček.
,,To nevadí… Ale asi to nedokončím…,"zafuněla a měla křečovitě semknutá víčka.
Tom si v duchu nadával do nejhorších možných nadávek. Michelle ho znovu pohladila po tváři. Hnědýma očima mapoval její tvář, která byla lehce pobledlá.
,,Omlouvám se…. Vydržíš to ještě pár dní, než mi vyndají stehy nebo?"taktně se odmlčela, aby mu mohla dát prostor.
,,Nejsem neandrtálec,"urazil se a sklouzl vedle Michelle.
,,To jsem neřekla. Pouze na tebe beru ohled,"ucedila ledově a oblékla si tričko.
,,Ale děláš ze mě největšího nadrbance v okolí…"
Michelle měla ještě po porodu rozházené hormony, což zapříčinilo, že začala plakat a byla ještě víc vytočená.
,,Fajn!"vyštěkla a utekla z ložnice.
Tom si zhluboka povzdechl a hlavu si opřel do polštářů. Tohle nechtěl…. Doufal, že se to co nejrychleji uklidní, protože se strašně nerad hádal. Naštvaně udeřil pěstí do matrace, rychle se zvedl z postele a šel do dětského pokoje, protože tušil, že tam Michelle najde.
,,Co kdybychom vzali Wendy a šli na procházku? Myslím, že jsem odpočívala dost,"ozvala se Sophie z postele hlasitěji, protože Ben byl v koupelně.
Už leželi přes tři hodiny v posteli, protože Ben rozhodl, že Sophie bude odpočívat, což rozhodně bylo pozorné, první půl hodinu. Nudila se, i když sledovat seriál Přátelé od první série bylo zábavné. Ben vešel do ložnice a přeměřoval si ji ostražitým pohledem. Sophie nasadila co nejvíc štěněčí výraz. Ben si povzdechl a přikývl. ,,No dobře, půjdeme, ale nepočítej s tím, že ti dám vodítko,"zahrozil naoko výhružně prstem.
Sophie se nebála. Byla ráda, že se dostane i mimo jejich pozemek. Rychle se oblékla a musela se usmívat jako sluníčko, protože se těšila na procházku.
Společně vyšli ven a Ben připevnil Wendy vodítko k obojku. Wendy nadšeně zaštěkala a poskakovala vedle nich.
,,Co kdybychom se zeptali Michelle s Tomem, jestli nechtějí jít s námi?"navrhovala, když pomalu přicházeli k domu jejich přátel.
Ben se podrbal ve vlasech. ,,Uh…No raději bychom je dneska měli vynechat…. Nemají zrovna svůj den,"říkal rozpačitě a vzal Sophii za ruku.
,,Hádají se?"uhodila Sophie hřebíček na hlavičku.
,,Bohužel… Kvůli kravině. Když ses oblíkala, mluvil jsem s Tomem,"referoval Ben a vedl Sophii do nedalekého parku, aby se Wendy mohla proběhnout.
,,To určitě dělají ty hormony, jinak by se nehádali,"polemizovala Sophie starostlivě a nakrčila obočí, jak nad tím přemýšlela.
,,Rozhodně za pár hodin budou zase v klidu,"klidnil ji Ben a Sophie se na něho podívala. ,,Co kdybychom na víkend jeli k rodičům?"usmála se, protože jí maminka chyběla, ačkoli si to moc nechtěla přiznat.
,,Pokud chceš… Mě to nevadí, ale Wendy vezmeme s sebou, protože by asi Tom už nepřežil, kdyby měl znovu rozkopanou zahradu,"zasmál se a odepnul Wendy vodítko, aby se mohla proběhnout.
Sophie se k jeho srdečnému smíchu připojila. ,,Souhlasím."
Benovy oči zářily, když jí viděl se usmívat. Zčervenalé tváře byly dokonalé, protože jí dávaly roztomilý nádech. V úsměvu roztažené rty měl chuť líbat do té chvíle, až by popadala dech. Nemohl si to dovolit, protože by to bylo docela velké rozrušení pro oba.
,,Co?"uculila se na něho a pohladila po tváři.
,,Sluší ti to, když jsi celá rozzářená,"usmál se a tvář vtiskl do její dlaně.
Zatvářila se polichoceně. ,,Opravdu? Zatím se cítím skvěle,"usmála se na něho.
Ben jí vtiskl polibek na teplou dlaň, kterou měl stála na tváři. ,,To je skvělé. Kdyby se cokoli stalo, tak mi to musíš říct. Nechci, aby se ti cokoli stalo."
Jeho starost v hlase byla hmatatelná, což Sophii vyráželo dech. Srdce se jí sevřelo nad tím, jak velkou starost si o ní dělal. Přikývla, protože nechtěla, aby se strachoval.
,,Hodná holčička,"pochválil ji a věnoval ji maličký polibek na usměvavé rty.
,,Miluju tě,"zavrněla a obličej mu zabořila do krku a nechávala se objímat.
Užívali si společný okamžik a pocit štěstí, který jimi proplouval, že si ani jeden nevšiml vysokého černovlasého muže, který se skrýval za stromem a šílené oči upíral na Sophii. V duchu mu běhaly různé scénáře a různá sprostá slova. Rozhodně s ní ještě neskončil….
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Čteš povídku Jar of Hearts?

Ano

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

© Crazy.DE.Bill

2007 - 2017