Autor: Marťa
BILL
Celou dobu jsem spal dokud jsem neuslyšel hlas Abigail jak nadává. Probudím se a prvně nechápu "co?..co..se to…Nicol?" vidím svou bejvalou jak se nade mnou sklání. "co tady děláš? Jak ses sem dostala?" koukám na ni a ona se narovná "co by, nesmím navštívit svýho kluka?" "cože?" řeknu zároveň s Abi. "pokud vím tak ty nejsi má holka! Ukončil jsem to s tebou. Já miluju Abigail ne tebe." Mračím se. "říkala jsem ti, že se mě nezbavíš a jednoho dne se vrátím. Ty jsi jenom můj Bille a nepatříš nikomu jinýmu než mě!" skloní se ke mně a začne mě líbat…hned ji od sebe odstrčím "fuj. Nech toho Nicol. Chováš se jak blázen. Řekl jsem ti to dost jasně. Nechodíme spolu a nikdy nebudeme!!!" jsem už vytočenej "ale já se tě na to ptat nebudu. Jsi prostě můj!" "ne nejsem. Odejdi odtud. Já se nesmím rozčilovat! Miluju Abi a nikdo nikdy nás nerozdělí" natáhnu ruku k Abi a ona mě ji chytne.
"Nicol. Nemáš tady co dělat. Bill je můj přítel a ty si jen naivně myslíš, že je tvůj ale není" řekne Abi a já jsem jí vděčnej, že stojí při mně. "vyškrábu ti oči ty děvko" vyjede Nicol na Abi a začne se na ni sápat přes mou postel a Abi se brání "heej…nechte toho" snažím se je od sebe odtrhnout "sakra já se nesmím namáhat" zařvu už, ale nepomáhá to. To už do pokoje vletí doktor a oddělí je od sebe a odvede Nicol pryč. "jsi v pořádku lásko?" hned se o ni strachuju a vidím že má jen trochu poškrábanou ruku. "jo jsem v pohodě. Co to bylo proboha za holku?" zeptá se mě a koukne mi do očí "už jsem se lekla, že mě podvádíš za mými zády. Protože když jsem přišla, tak ona se k tobě skláněla a dávala ti pusu" "já o ničem takovým nwm. Jen jsem se vzbudil až jsem slyšel, že říkáš jakej jsem hajzl" hladím ji po ruce. "Nicol je moje bejvalá. Byl jsem s ní když jsem měl tu amnézii a když jsem se s ní rozešel tak mě vyhrožovala, že se nevidíme naposled a že se vrátí. Teď využila situace a myslela si, že ji podlehnu, ale to se zmýlila, protože já miluju jenom tebe" usměju se na ni "já tě taky miluju a jsem ráda, že už je pryč a doufám, že už se nikdy nepřiplete do našeho života" "jo taky doufám" povzdychnu si a dám jí pusu. Pak vejde doktor "pane Kaulitz jste v pořádku?" "ano jsem" "nebolí vás hlava nebo necítíte se nějak zle?" začne mě hned prohlížet "ne jsem v pořádku. Cítím se dobře a hlava mě nebolí" "tak dobře. Kdyby něco tak zvoňte" "dobře" odpovím, pousměju se a on odejde. Podívám se na Abi a chytnu ji za ruku. "už budeme jenom spolu a nikomu tě nedám" "já tebe taky nikomu nedám" odpovím ji a našpulím pusu a ona mě políbí. Prvně si ochutnáváme rty a pak ten polibek prohloubíme ´konečně´pomyslím si a jednu ruku jí dám za krk. Chvilku se líbáme a pak se od sebe oddálíme. Přejedu jí prstama po rtech a usměju se. Pak se ozve zaklepání a uvidím, že vejde Tom s Kim. "ahoj" usměju se "čau brácha, tak jak je?" "už je mi dobře a těším se až budu doma ve svojí posteli" "jo to ti věřím. Včera jsem stihl udělat tiskovku. Tak jsem všechno uvedl na pravou míru jo?" sedne si k mí posteli. "dobře. Díky za všechno Tome" usměju se "jo doktor říkal cosi, že tady byla nějaká hysterka či co" "jo" nadechnu se "byla tady Nicol a snažila se mě získat" "Nicol? Ta Nicol s kterou si chodil?" kouká na mě vyjeveně. "jo přesně ta" nadechnu se a podívám se na Abi "jak tak tohle už je moc. Tohle prostě jen tak nenechám" řekne Tom rázně "a co s tím chceš jako udělat?" říkám s klidem, ptž se nesmím rozčilovat "nevím…udám ji, ale tohle je moc co už dělá a jak tě otravuje" "a ty si myslíš že ji to zastaví?" "musí. Vždyť ona osočuje tvoje soukromí" "to je sice pravda, ale nemyslím si, že ji něco zastaví. Ona je schopná čehokoliv. Ani policajti ji nezastaví dokud mě nebude mít." "tak to teda zařídím tak, aby šla sedět. Protože příště může udělat něco horšího" "to je pravda. Díky Tome" pousměju se a pak přijde doktora a všechny vyžene, protože mě musí převázat hlavu. S námahou si sednu normálně a doktor mi začne oddělávat ten obvaz a pak mu sestra podá mastičku a on mi začne mazat tu jizvu co tam mám po té operaci…pak mě to zalepí a zaváže hlavu. Radši ani nechci vidět jak vypadám bez vlasů. Zaváže mě to a sestra mi dá nějaký prášky proti bolesti ptž mě to bolí. Zapiju to a pak odejdou. Na okamžik zavřu oči a po chvilce uslyším, že někdo vešel, tak ty oči zase otevřu "jen odpočívej" řekne mi Abi a já se pousměju "kde…kde je Tom s Kimberly?" "už jeli domů. Tak ti mám od nich vzkázat pozdrav" "jo děkuju" otočím hlavu směrem k ní "už chci být doma ve svý postýlce" "tak na to si ještě dlouho počkáš" řekne mi Abi a já se pousměju. Našpulím pusu a ona mě políbí "postarám se o tebe lásko, abys byl zdravej" "děkuji ti za všechno beruško moje" obejmu ji jednou rukou a políbím ji se vším všudy.
Už je to několik dní co mě pustili. Pořád jen odpočívám. Snažím se ležet a Abi se o mě nádherně stará. Vždycky když něco potřebuju je tu pro mě. Teď jsem na zahradě a ležím na lehátku, ptž je krásně a mám zavřený oči a odpočívám. Na hlavě mám šátek ptž nechci, aby každém viděl, že mám obvaz na hlavě. Musím ho tam ještě mít a mě osobně to vadí když se na sebe podívám a vidím ten obvaz tak proto mám ten šátek. Na očích mám brýle ptž pálí celkem sluníčko "lásko nepotřebuješ něco?" slyším zdálky jak na mě Abi mluví. Otevřu oči a podívám se na ni "ne nepotřebuju děkuju" usměju se a podívám se na hladinu bazénu kde se třpytí paprsky slunka. Ucítím dotek na svý ruce tak se podívám po směru a uvidím usmívající se Abi "trápí tě něco miláčku?"...
Pokračování příště
Marťa
Páni ta Nicol je vážně psychopatka